Přepis zvukové nahrávky ze dne 21. března 1956 v Pirmasens.

Bruno Gröning řekl:
Ano, přátelé, tento dobrý pocit se dostaví pouze tehdy, když se člověk stará o to, aby kolem něj panoval pořádek. Když je pořádek kolem něj, zavládne i v jeho nitru, a v jeho těle. Tento řád – jedním slovem – představuje samotného Boha.
To znamená nejen to, že se člověk musí odpoutat od všeho zlého, ale také to, že se musí postarat o to, aby zlo už nebylo součástí jeho okolí.
Musí zastavit každou zlou myšlenku, nepřijímat ji do svého nitra, ale odvrátit se od ní a udělat vše pro to, aby si udržel spojení s Bohem.
A pak k němu Bůh promluví. Nepoví mu jen tak něco, ale dá mu jasně najevo, co má udělat. V člověku se zrodí nové myšlenky, a pokud pocítí to nové, dobré, tu blahodárnost – ten příjemný pocit, sám před Bohem učiní slib.
Řekne: „Takhle to má být vždycky, takhle to chci, aby to bylo. Je to úplně jiné než dřív.“
A tehdy se mu to vrátí. Jediné, co teď člověk musí udělat, je udržet si to dobré. Toho však dosáhne pouze tehdy, když se bude neustále snažit udržovat kolem sebe pořádek, aby ho neztratil.

Bruno Gröning jednou řekl:
„To, co zde chci říci, se týká každého člověka, bez ohledu na to, k jakému národu nebo náboženství patří, bez ohledu na to, zda je bohatý nebo chudý. Pro mě jsou si všichni rovni. Dokonce ani barva pleti zde nehraje žádnou roli, natož mateřský jazyk.
Já se nikoho neptám na jeho náboženství ani na národnost. Všichni jsou lidé, všichni jsou Boží děti.
Nezáleží na tom, jakou cestou se člověk vydá, aby našel Boha – hlavní je, aby ho našel.“